„No to je vám zase nějaký to moderní umění,“ opovržlivě se ozývá z různých stran. Přestože na leckterého Dalího si už veřejnost zvykla, mnohá revoluční díla zůstávají příliš moderní i po stu letech.

Dvě stě áčtverek fundovaného čtení za dvě stě korun nebo devět eur. Vychází jednou za rok. Co tam najdete? Básnivé eseje sartrovského ražení, prózu jak uleželou, tak čerstvou, barevné fotky na křídovém papíře, komiksy i podnětné teoretické texty, u kterých musíte přemýšlet a třeba se k nim i vrátit. Prostě labyrint.

Knižní rozhovor na objednávku nemusí být nijak vynucený či strojený. Pokud si zpovídající i zpovídaný sednou, je výsledný tvar více než příjemný.

V souvislosti s Hájíčkovými prózami je často skloňovaná banalita, patos, obyčejnost… v kladných i záporných polohách. Nejinak je tomu u loňského výboru z jeho povídek.

Nová existenciální komiksová novela pro dospělé vypráví o tom, jak přátelství a fantazie dokáže zvítězit i nad smrtí. TOY BOX, jejíž tvorba má kořeny v techno- a anarchistické scéně, mistrně propojuje příběh malého chlapce, píšícího knihu o nesmrtelném indiánském hrdinovi, s autentickými zážitky mladé squatterky.

Jedna bilanční. Opět pro poměrně úzkou skupinu „uživatelů“. Kruh se uzavírá.

Miroslav Černý je pražskému prostředí na hony vzdálený. Žije v Opavě a působí na Ostravské univerzitě. Provinční básník, dalo by se říct, jeho poezie však k periferii nepatří.

Už přes rok sbírá Jan Němec ocenění za svůj první román a s trochou nadsázky tvrdí: „Cenu je vždy lepší dostat než nedostat.“

Na podzim vyšla prvotina Martina Juna – Doživotí. Díky svému tématu již stihla vyvolat mediální kauzu, a strhla tak na sebe notnou dávku pozornosti. Ačkoliv je pro začínajícího spisovatele jistě kýžená, zdá se být v tomto případě spíše danajským darem.

Propojení umění s prostředím, které zvířilo vody kultury. Poslední říjnová sobota nechala po Vltavě odplout básně.

Pěknou kytici tenkrát uvázal pan Baudelaire. Svazek neuvadl, naopak časem ještě vynikla krása tohohle pugétu, který, byť vydává mrtvolný puch, vábí mraky motýlů.

Až donedávna všechny mé znalosti o čínské kultuře vyvěraly hlavně z kung-fu filmů. Když jsem narazila na letošního laureáta Kafkovy ceny a jeho Čtyři knihy, jako bych objevila Ameriku. Byla jsem uchvácena a obohacena.

Číst před publikem, či nečíst – otázka, před níž stojí každý autor.

V domovském nakladatelství Pavla Kolmačky Triáda vychází jeho čtvrtá básnická kniha. Tentokráte nemá v titulu hloubku předchozích (Viděl jsi, že jsi, Moře), přesto obsáhla vesmír.

Útlý básnický debut Tomáše Čady je zaplněn městem až po okraj. Ne však konkrétními věcmi, ale vnuceným životním osudem.