Patříte-li, stejně jako my, k vyznavačům „zvrhlého vkusu“, tedy k obdivovatelům jemného, sofistikovaného, ale i břitkého humoru brněnské autorky Venduly Chalánkové, která pod touto značkou tvoří, nechte se překvapit její výstavou Schodek. V Domě umění města Brna ji můžete vidět ještě skoro celý červenec.

Po výstavě Explorerista v galerii OFF/Format v roce 2012 a Kultovní výstavě ve Fait PREVIEW v roce 2014 se opět po dvou letech vrací do Brna se samostatnou výstavou Kolonie B Ondřej Basjuk, tentokrát do prostor Strom Art Gallery.

Mnoho podob jednoho média ukazuje výstava Čtvrtstoletí. Uvádí autory Institutu tvůrčí fotografie a jejich tvorbu za celou dobu existence tohoto třetího nejstaršího vysokoškolského ústavu v celé postkomunistické Evropě.

Co vše můžete nalézt ve skladišti zabavených věcí na letišti Johna F. Kennedyho v New Yorku? Jaké ptactvo se úplnou náhodou objevuje ve čtyřiadvaceti filmech s Jamesem Bondem? Nebo jakým způsobem se archivují vizuální informace bez pomoci internetu? Odpovědi na tyto netradiční otázky můžeme nalézt v projektech newyorské umělkyně Taryn Simon, která je divákovi předkládá ve formě konceptuálních seznamů, rejstříků a fotografií.

Při pohledu na obrazy Karla Balcara si divák může často připadat, jako když se dívá skrz klíčovou dírku. Vidí intimní a eroticky laděné motivy v potemnělé atmosféře. Hra světla a stínů tančí tanec po tělech zúčastněných figur a hyperrealistické tendence neuchopitelně vtahují do středu dění. Máme se stydět a odvrátit cudně zrak, anebo pečlivě prostudovat každý detail těchto dekadentních příběhů?

Pokud v nás umělecké dílo probudí odpor či dokonce pocity nenávisti, aniž by to bylo jeho primárním účelem, vypovídá to o jeho síle a kvalitě, neboť dokázalo poukázat na náš vnitřní problém. Ten nikdy nekoření v díle samotném, ale sídlí v niterném světě diváka, jenž z nějakého důvodu nepřijímá jeho obsah. Odmítané umění se s odstupem času jeví jako to nejzásadnější pro svou dobu.

Význam latinského slova „movere“, tedy „hýbat se“, je společným jmenovatelem tvorby sedmnácti současných tvůrců, kteří se podíleli na výstavě o vztahu tance a vizuálního umění.

Narodili jsme se do doby, v níž peníze hrají zásadní roli. A kdo tvrdí opak, je pózista a nebo patří k ideové menšině. Jakou ale roli hrají finance v uměleckém světě, kde se za jejich pomoci rodí nová díla, nebo jakým způsobem může umělec tento ekonomicky nerovnoměrný svět bojkotovat? Je to vůbec možné? Pokud ano, jakým způsobem? Na podobné otázky se snaží nalézt odpověď výstava v uměleckém centru DOX.

Ohlédnutím za výstavou Johany Merty „Někdy, někde“ bych ráda upozornila na mladou nekomerční galerii Solo OFFSPACE. Galerie na Körnerově ulici je odvážným průnikem do brněnského Bronxu a vedle Muzea romské kultury sympaticky oživuje tuto opomíjenou část města. Výběrem umělců se hlásí k podobným projektům jako galerie OFF/FORMAT, Strom Art Gallery, Galerie U Dobrého Pastýře nebo Industra Art.

Darina Alster (* 1979) je vizuální umělkyně, žijící a působící v Praze. Stěžejní je pro ni vyjadřovat se prostřednictvím performancí či instalací. Klíčovým momentem její tvorby je práce s tělem. Její tvorba interpretuje osudová témata, vlastní životní příběh nebo věci, které se jí přímo dotýkají. Osobní téma se často odráží do společenského nebo politického. Darina právě očekává svého druhého potomka a mě zajímalo, jaký má těhotenství a mateřství vliv na život umělkyně.

Daniela Baráčková a Jana Kapelová v nekomerčních galeriích v Brně: čerstvě naplněné mateřství a zažívání nové sociální role vybízí nejen k pohledům na rodinné tradice a k prověřování hodnot, ale vyvolalo v uměleckém cítění autorek impulsy, které přetavily do estetizovaného poselství.

Marek Jarkovský je černobílou eminencí ve světě digitální fotografie. Věnuje se hlavně autoportrétu a jeho práci vidí lidé z celého světa. Jeho galerií je virtuální svět Instagramu. Řekl by klasik, že je to zvrácené?

V posledních letech se konceptuální umění stavělo do přední linie výstav. Výrazně tak narušilo hranici mezi tím, co bylo považováno za umění, a tím, co tradičně uměním nebylo. Hnutí Prague Stuckists se staví proti přílišnému konceptualismu a na výstavě v Muzeu města Brna tento bojkot dotváří ukázkou toho, že malba není mrtvá. Naopak má hodně co nabídnout a koncept je vskutku velkorysý.

Umělec Martin Mulač opíjí noc, podmaňuje si její blaženou temnotu a pod jejím kouzlem zaříkává noční můry a mění je ve skutečnost.

Národní galerie v Praze v únoru oslavila svých 220 let. Při této příležitosti otevřela výroční výstavu „Velkorysost. Umění obdarovat“, jež připomíná bohatou historii této nejrozsáhlejší umělecké sbírky v Česku. Její centrální expozice se nachází v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Na výstavu však zároveň navazují i intervence ve všech šesti budovách Národní galerie, čímž se výstava stává vůbec prvním projektem, který propojuje všechny její sbírky.