Chystaná výstava v Galerii Evoluční se ponese ve společenskokritickém duchu. Konzumem prosáklé centrum Prahy tentokrát pronikne i za sklo vitrín, kde se zhmotní v podobě novodobého symbolu neupřímné srdečnosti a neautentických tradic – staročeského trdelníku.

Co znamená, když řekneme, že je obraz plný lehkosti? Můžeme lehkost v dílech uchopit, specifikovat ji? Jak lze lehkost vlastně ztvárnit? Pojďme se nad těmito otázkami zamyslet.

Jakým způsobem tvoří kubánští autoři mladší generace, kteří svými výtvory reflektují nejen politickou situaci na Kubě? Jak umění využívají k propagaci nesouhlasu s diktaturou, která tam stále přetrvává? Různorodý umělecký pohled na vládu s neomezenou mocí můžeme nalézt v Centru současného umění DOX, v němž se představuje pětice kubánských tvůrců.

S umělcem Milanem Houserem (* 1971) o připravované výstavě Barvometrie, která bude od 9. 3. do 1. 5. 2016 k vidění v Domě umění města Brna.

V listopadu loňského roku byla na plzeňském sídlišti v Lochotíně odhalena rozměrná socha králíka oficiálně nazvaná „Panoptikum“. Jedná se o růžové monstrum, které požírá lidské torzo, na motivy obrazu Francisca Goyi, na němž Saturn pojídá svého syna. Dílo má v prvé řadě narážet na dnešní konzumní společnost a je realizací bakalářské práce sochaře Adama Trbuška. Já sama jsem sochu původně nevnímala příliš pozitivně, a tak mě zajímalo, co a kdo za její existencí stojí.

Nová výstava v Galerii Evoluční nabídne návštěvníkům i náhodným kolemjdoucím něco, co se od galerie běžně neočekává. Namísto pasivního prohlížení umělých muzejních exponátů či statických uměleckých děl umožní setkání s unikátním organismem.

Fádní recenze o výtvarném umění rychle omrzí. Mnohem zajímavější může být proniknout do zákulisí výstavy, jež teprve vzniká a u které ještě není vůbec jisté, jak dopadne. Umělec a pedagog pražské UMPRUM Jiří Černický mi během příprav své výstavy „Divoký sny“ poskytl krátký rozhovor.

Ženy představovaly v uměleckém světě vždy menšinu, i když ani zdaleka nejsou menšinou v naší populaci. Díky tomu, co historička umění Linda Nochlin začala a v čem feminismus pokračoval, umělkyně již nejsou neviditelné.

Pět žen a pět kontroverzních přístupů k tvorbě. Pět místností a pět různých úhlů pohledů na ženskost a její protiklady. Sexuální podtext, který si zahrává s naší představivostí, nás nejednou může uvést jako diváka do rozporuplných úvah a existencionálních otázek. Světové tvůrkyně nás v prostorách galerie Rudolfinum lákají do svého světa na výstavě Flaesh.

Nápad vznikl v roce 2009 o obědové pauze v kantýně. Tak trochu klasika. Pak následovalo natočení cesty vlakem po ose Oslo–Bergen. Program trval zhruba sedm hodin. A diváci kupodivu vydrželi. Nový typ televizního kanálu s názvem Slow TV se zdá být překvapivě snesitelný. Norské kochání se zdánlivou všedností.

Více než dvacet umělců z celého světa vyjadřuje svůj postoj k rozličnému politickému dění. Výstava „Brave New World“ v centru současného umění DOX se týká nás všech. Nezavírejme oči před tím, co se okolo nás děje.

S designérem šperku Hanušem Lamrem jsem se sešla v jeho ateliéru na Malé Straně, kde jsme zapředli příjemný rozhovor nejen o jeho tvorbě. Hanuš se do povědomí veřejnosti dostal hlavně díky realizaci brože pro Madeleine Albrightovou, ale známý je i pro své šperkařské zpracování vegetativních a zoomorfních motivů.

Kde leží hranice mezi uměním a košem? A. C. Danto napsal v roce 1984 esej nazvanou „The End of Art“, která se stala jednou z jeho nejvýznamnějších prací. Můžeme jím vytyčený názor chápat i o dvacet let později? Nacházíme podklad pro tyto domněnky v našem prožitku současného umění, nebo šlo jen o určitou „krizi umění“ a následný vývoj směřoval zcela jinak? Jsme za koncem umění?