Každý ze záblesků téměř poztrácených vzpomínek či útržků paměti nese tíhu celého života Evy Zábranové. I pouhý jeden z nich dokáže vzburcovat, nenechá čtenáře chladnými.

„Tahleta píčovina s psanim deníku je stejně návyková jako herák,“ píše hrdina Mark Renton do svého deníku na odvykací kúře. Pokud vás láká zkusit heroin, nemusíte hned stahovat biceps a naklepávat žílu. Začtěte se do Welshovy nově vyšlé bichle. Zatímco gram nekvalitního heroinu pořídíte za tisícovku, přes šest set stran kvalitní četby vás přijde na necelé čtyři stovky.

„No to je vám zase nějaký to moderní umění,“ opovržlivě se ozývá z různých stran. Přestože na leckterého Dalího si už veřejnost zvykla, mnohá revoluční díla zůstávají příliš moderní i po stu letech.

Dvě stě áčtverek fundovaného čtení za dvě stě korun nebo devět eur. Vychází jednou za rok. Co tam najdete? Básnivé eseje sartrovského ražení, prózu jak uleželou, tak čerstvou, barevné fotky na křídovém papíře, komiksy i podnětné teoretické texty, u kterých musíte přemýšlet a třeba se k nim i vrátit. Prostě labyrint.

Příběh, který není ani životopisem, ani fikcí a ani milostnou romancí.

Knižní rozhovor na objednávku nemusí být nijak vynucený či strojený. Pokud si zpovídající i zpovídaný sednou, je výsledný tvar více než příjemný.

V souvislosti s Hájíčkovými prózami je často skloňovaná banalita, patos, obyčejnost… v kladných i záporných polohách. Nejinak je tomu u loňského výboru z jeho povídek.

Nová existenciální komiksová novela pro dospělé vypráví o tom, jak přátelství a fantazie dokáže zvítězit i nad smrtí. TOY BOX, jejíž tvorba má kořeny v techno- a anarchistické scéně, mistrně propojuje příběh malého chlapce, píšícího knihu o nesmrtelném indiánském hrdinovi, s autentickými zážitky mladé squatterky.

Jedna bilanční. Opět pro poměrně úzkou skupinu „uživatelů“. Kruh se uzavírá.

Miroslav Černý je pražskému prostředí na hony vzdálený. Žije v Opavě a působí na Ostravské univerzitě. Provinční básník, dalo by se říct, jeho poezie však k periferii nepatří.

Už přes rok sbírá Jan Němec ocenění za svůj první román a s trochou nadsázky tvrdí: „Cenu je vždy lepší dostat než nedostat.“

Na podzim vyšla prvotina Martina Juna – Doživotí. Díky svému tématu již stihla vyvolat mediální kauzu, a strhla tak na sebe notnou dávku pozornosti. Ačkoliv je pro začínajícího spisovatele jistě kýžená, zdá se být v tomto případě spíše danajským darem.

Propojení umění s prostředím, které zvířilo vody kultury. Poslední říjnová sobota nechala po Vltavě odplout básně.

Pěknou kytici tenkrát uvázal pan Baudelaire. Svazek neuvadl, naopak časem ještě vynikla krása tohohle pugétu, který, byť vydává mrtvolný puch, vábí mraky motýlů.

Na konci září otevřela vršovická radnice v tamní Galerii DESET na pouhý měsíc výstavu se špetku nadsazeným názvem „Návštěva u Karla Čapka“. O Čapkovu osobnost v ní šlo jen povšechně.